Předprázdninová

Tak jsme to společně zdárně doklepali,
prázdniny před námi, chlad rán někde v dáli.
Nad množstvím úkolů víc už nenaříká
ten, kdo je v myšlenkách dávno u rybníka.

Děti už zvládnou prý dávno číst, taky psát,
zkouší nás na pobyt na vzduchu nalákat.
V matice násobky asi by uměli,
kdyby míň v parčíku stromy nám šuměly.

V prvouce básní zas o hrách a o létě,
jak budou s rodiči cestovat po světě…
Zmrzky všech příchutí volají ze stánků,
kdo by teď, proboha, moh řešit písanku?!

Koho by zajímaly čárky nebo háčky?!
Víš, jaké před školou máme prolézačky?
Tělocvik snad ještě probudí nadšení,
když dáme vybišu namísto cvičení.

Táhnou je výlety – hlavně ty pěší,
v řadě jít zvládají (jak cirkus bleší).
Vrtíme hlavou, neb moc lehké není
zamlčet rošťárny v slovním hodnocení.

Stříháme metr a drtíme kalendář,
jak máme sami si zachovat vážnou tvář?
Už teď nám chybí, už teskníme velice
(nechci je vidět tak nejmíň dva měsíce).