nerozsvítíš

jak letět k zítřku

když máš nohy

spoutané řetězy včerejšků?



jak hledět k hvězdám

když oči si zakrýváš

závojem minulostí



v duši si pěstuješ

pocity odevzdání

vyšší bere...tak to chodí...milá paní



až v morku kostí sama cítíš

že v temném sklepě vlastní hlavy

jen zavzdycháním

nerozsvítíš