cosi

tichounce volá cosi nocí

něco tak známé důvěrně

vědomě zkoumám dávný pocit

být cítěn mnoharozměrně


znovu otáčen všemi směry

rekognoskován ze všech stran

a uvnitř všeho...nad rozměry

nekonečnem jsem probodán


jak terč pro šípy toho s lukem

na jehle svého osudu

nebyl jsem starcem...budu klukem

a třeba ničím nebudu


třeba se řetízek mých příště

přetrhne tam, kde nečekám

pak zase další nástupiště

zas další cesta do někam