v(d)ěčnost

počítám chvíle
podle
andělských not
mezi šmouhami
mraků

ráda bych
vrátila se v čase

zas nechat svou duši
rozprostřít se
do
slov

slíbals mi
ze rtů
povzdech
že ztratila jsem
sama sebe
v bezčasí

hojíš rány
cos
nezpůsobil

prosím

drž mne dál
v horkých dlaních
svých
jsem malá liška
ze snů
makových

/dík tobě zapomínám...
jak moc mi tenhle svět škodí...