Loučení» autorka: Flamy |
Na shledanou? Na shledanou…
A možná někdy. Někde. Zas.
Možná když sliby půjdou stranou,
zbyde jen sbohem. Bez příkras.
Bez příkras? A taky bez šátečku…
Ale snad někdy? Někde? Zas?
Na konci udělat polotečku
a dveře nezavřít na doraz…
Tak tedy sbohem? Sbohem. Tak.
a nejspíš nikdy. Nikde. Zas.
Konce jsou ostré na omak,
než jejich hrany zbrousí čas.
A možná někdy. Někde. Zas.
Možná když sliby půjdou stranou,
zbyde jen sbohem. Bez příkras.
Bez příkras? A taky bez šátečku…
Ale snad někdy? Někde? Zas?
Na konci udělat polotečku
a dveře nezavřít na doraz…
Tak tedy sbohem? Sbohem. Tak.
a nejspíš nikdy. Nikde. Zas.
Konce jsou ostré na omak,
než jejich hrany zbrousí čas.
Tipů: 14
» 10.05.23
» komentářů: 3
» čteno: 125(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.05.2023 - 10:00
Děkuji za tuto báseň. Hodně mi sedla. Mluví sama přesně i s bolestí, co člověk cítí při loučení, kdy neví, co a jak bude příště. Vnímavě popsáno.
» 12.05.2023 - 18:33
Čas brousí hrany.
Příliš často příliš hrubě.
A tak i po čase
ty ostré špony
stále zraňují.
Příliš často příliš hrubě.
A tak i po čase
ty ostré špony
stále zraňují.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nechám se unést naposledy