Ženská promenáda» autor: Zeanddrich E. |
Ženská promenáda[
::::::::::::::::::::::::::::.
Upraveno parkem.
Prvou cestičkou kráčejí dívky, panenky, s
pentlemi ve vlasech, občas i poskočí za
motýlem, když si myslí, že se nikdo nedívá.
Ve druhé cestičce kráčejí vážněji, vědomy si pozornosti, kterou vzbuzují. Občas
dovolí si žensky prohnout se v kříži a zavlnit v bocích; -to ty, které mají již
krůpějí rosy
rty pevně zamčené.
Ve třetí jdou sebevědomě a hrdě ruku
v ruce s tím, o kterém vědí, že je jejich doplňujícím. Tuto
vědomost, větší než svět, nedají si vzít.
Ve čtvrté cestičce jsou opět děvčátky; kráčejí pokorně, jako
ovečky. V podbřišku jim klíčí život; nejen
proto odevzdaly
své jméno. Až do konce se již nebudou smát Tvým
vtipům; budou se jen usmívat, s přehledem a často.
V páté cestičce vedou procesí; některé naoko
hudrují, části své duše i těla ale půjčují dále bez
řečí; spí mezi druhou a druhou ráno. Ve štíhlých pažích
udrží všechno.
V šesté cestičce kolébají se zeširoka; nestěžují si
na bolest ve svých kostech a šlachách, na
tu ne. Dohlédnou daleko.
V sedmé cestičce vracejí se ke svým matkám; třesoucí se
rukou pohladí ouško hrnečku, ze kterého snad pak dostanou
napít. Méně než jeden haléř nazpět žádají pro sebe.
Parková úprava.
::::::::::::::::::::::::::::.
Upraveno parkem.
Prvou cestičkou kráčejí dívky, panenky, s
pentlemi ve vlasech, občas i poskočí za
motýlem, když si myslí, že se nikdo nedívá.
Ve druhé cestičce kráčejí vážněji, vědomy si pozornosti, kterou vzbuzují. Občas
dovolí si žensky prohnout se v kříži a zavlnit v bocích; -to ty, které mají již
krůpějí rosy
rty pevně zamčené.
Ve třetí jdou sebevědomě a hrdě ruku
v ruce s tím, o kterém vědí, že je jejich doplňujícím. Tuto
vědomost, větší než svět, nedají si vzít.
Ve čtvrté cestičce jsou opět děvčátky; kráčejí pokorně, jako
ovečky. V podbřišku jim klíčí život; nejen
proto odevzdaly
své jméno. Až do konce se již nebudou smát Tvým
vtipům; budou se jen usmívat, s přehledem a často.
V páté cestičce vedou procesí; některé naoko
hudrují, části své duše i těla ale půjčují dále bez
řečí; spí mezi druhou a druhou ráno. Ve štíhlých pažích
udrží všechno.
V šesté cestičce kolébají se zeširoka; nestěžují si
na bolest ve svých kostech a šlachách, na
tu ne. Dohlédnou daleko.
V sedmé cestičce vracejí se ke svým matkám; třesoucí se
rukou pohladí ouško hrnečku, ze kterého snad pak dostanou
napít. Méně než jeden haléř nazpět žádají pro sebe.
Parková úprava.
Tipů: 16
» 02.05.23
» komentářů: 4
» čteno: 100(12)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Něžné dívčí a ženské čumáčky | Následující: O pouštění draků