cizí

den modrou stuhu smutku vetkal

v obrazu Mikuláše Medka

a tvoje kůže

horká

hebká

svádí mě

k peklu táhne


jak Hamlet

smutek

hřbitov

lebka

s kým se mám v tomto čase setkat

kdo může

říci

právě teďka

že vždycky správně zahne?


v tom všem

co okolo se kroutí

jen přivřeš oči

svět se hroutí

a nikdo víc tě nezarmoutí

než ta

co stále mizí


jen den

jako když brní dlaně

začneš a velmi odhodlaně

si sám

na další velké straně

připadáš náhle

cizí