Vlídný hurikán

Svým krokem když vchází, tak v očích oheň má,
z úst plameny jdou, fakt nádherná.
Já jsem možná blázen, který nedá si říct,
vážně nesnáším fráze čím dál víc.

R: Vlídný, můj buď hurikán,
brávej, co vzít máš.
Tebou unáším se rád,
do bezpečných míst, kde svůj úkryt mám:
já ve tvých očích častokrát sám bloudívám.

Písní miliony, miliony jsou i hvězd,
každý tou svojí, má dát se vést.
A i když za osmnáct a dvacet bez těch dvou,
i my jsme na pouti tam za tou svou.

R: Vlídný, můj buď hurikán…

Táhnem´ nočním ránem, bez zájmu okolí,
jak bludný kámen, kaz v orlojích.
Já jsem jenom snílek, ty sen ztělesněný,
vypůjčím nám pár babek s nadějí.

R: Vlídný, můj buď hurikán…