. . .» autor: nikdo známý |
tak nějak k ničemu tu žiji
píšu jen prázdnou poezii
a prázdný pohled ke zdi stáčím
prázdnotou sám k prázdnotě kráčím
prázdný jsem jak po použití
prázdný je smysl mého bytí
kde nic tu nic, jen prázdno všude
kde není nic, nic neubude
jak agent 000
prázdnota svět můj obepnula
a tak se cítím sytý ničím
co objeví se, ihned zničím
aby v mé pustoprázdné mysli
bylo jak v nulách mezi čísly
aby když tma se rána leká
chceš naplnit mě?
...
čekám
píšu jen prázdnou poezii
a prázdný pohled ke zdi stáčím
prázdnotou sám k prázdnotě kráčím
prázdný jsem jak po použití
prázdný je smysl mého bytí
kde nic tu nic, jen prázdno všude
kde není nic, nic neubude
jak agent 000
prázdnota svět můj obepnula
a tak se cítím sytý ničím
co objeví se, ihned zničím
aby v mé pustoprázdné mysli
bylo jak v nulách mezi čísly
aby když tma se rána leká
chceš naplnit mě?
...
čekám
Tipů: 8
» 02.04.23
» komentářů: 3
» čteno: 101(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.04.2023 - 07:02
divoženka1: jo? Vlastně mě to ani nenapadlo...osobní zkušenost s tímto druhem seznámení dokládají čerstvě zahojené jizvy, takže ač se říká Opakování je matkou moudrosti, určitě bych se spíš raději držel rčení Jen hlupák se spálí dvakrát o stejná kamna... ;)
» 03.04.2023 - 11:41
Ojediněle se mi zdá že někdy o básně ani nejde ,tebe se to ale netýká :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.