Zrcadlení

Na pustém pobřeží
slzavého moře
tebe jen tak nahou
za svědka beru si tě

že v tmě modré sytě
i mojí je snahou
spočítat v pokoře
kolik hvězd nás střeží



Oponou soumraku
třpytkami ve vln reji
slunce směje se mi
v hladině zrcadlení

že pochybení není
živit se ilusemi
jež v útrobách hřejí
jen nebýt blíž vraku



V oceánu živém
planktonem zářných hvězd
v odrazu spatříme
co dávno už známe

co opět nás zklame
to nesmírné břímě
co dál nelze již snést
v tom zrcadlení svém