nocturno

ospalý den

noc mě pohladí snem

tiše padám do hlubin

slova když lžou

vlhce lepí se tmou

pláče anděl cherubín


šedivě bdí

to, co o smrti sní

ustrašený na pokus

zlomený stín

v klecích svých vlastních vin

polekaný malý hnus


a na noční obloze

hvězdy na voze

táhnou na západ

k ránu zmatený

svými kořeny

zkouším protápat