ranní

ukápl ze dne rána kus

jak z plástve sladký pocit

říkám si Teď být tady zkus

když konečně jsi procit'



na stěně sítí pavoučí

proletím...ruce v týle

sám sobě v duchu poroučím

nemyslet v černobílé



svět nejsou pouze kontrasty

zlomy a ostré hrany

říká mi srdce: Teď zas ty

zkus býti milovaný



otevřít duši zázrakům

a zpívat v čistém duru

svůj smutek pustit do mraků

koukej...už stoupá vzhůru