počítám

počítám si zbývající

hodiny i světla svic

kapky potu stékající

po tvářích, v nichž není nic



střepy strachu v hloubkách duší

které řežou do krve

s každou jizvou lépe tuším

jak to bylo poprvé



když se nocí vítr žene

bohapustou krajinou

mohu v duši poraněné

měnit jednu za jinou?



kde je místo, kam mám dojít

kde jsou ruce spojené

přece nelze jen tak projít

dveře pevně zavřené