Morana

Morana se pořád hází po proudu
a s koncem podzimu se zase vrací
Asi se někde v moři odpařuje do mraků
a v krupici sněhu se k nám znova dopotácí

Každý rok za řeku
výš a výš do strání
jaro sněhy vyhání
Pak už to jde rychle
sněženky a třešínky
zase léto loudá se
Barev silně přibývá
podzim sílí na kráse

Někdy se zdá, že už konečně musí přijít změna
ta pevná, trvalá, vedoucí k definitivnímu tání
Pak zase naděje odplazí se utrýzněna
a Morana vrací se bez přestání