Sněhová vločka

Ladně padáš,
v mysli strádáš,
kam jen se před nimi schováš.

Smrt se k tobě blíží tiše.
nejen proto, že spadla jsi z výše.

Tělo chvěje se ti strachem,
z představy, že staneš se pouhým prachem.

Paprsky led pálí,
za nimi úzkosti vlají.

Vysvitlo slunko,
pro někoho naděje,
pro tebe však konec a smrt..
se uděje.

Roztaješ dřív, než stihneš zapadnout,
dovol sobě i druhým občas upadnout.

Neměla jsi zrovna rovné podmínky,
vpřed pomohou ti tvé vzpomínky.

Víš, že zrodíš se zas,
pouč se,
a nenech utichnout svůj vnitřní hlas.