Zdroj II

v hlubokém sněhu

v lesním tichu

skryti všem

kteří nevěří

ukryli něhu

vzali pýchu

a s tou se derou

do dveří



tisíce půlslov

v každé větě

pro uši které

doufají

láskou prý šetři

zabije tě

v duši jen slzy

cinkají



I ty

i já

i my

i vy

i sny

ty dny

kdy jsi živý

a můžeš plát

kdy si můžeš přát



a co když žádné

přání není

ve tmě jsou oči

zašedlé

v plamenech shoří

odpuštění

zbydou jen stopy

vybledlé