Barvy polyká samota
Ten pocit, když tě smrt okrade o posledního z rodičů.
» autor: Trijan |
Smrt roztáhla svou náruč
a tlukot tvého srdce ustal.
*
Slzy kanou, tiší žal
zdraví mě kámen kde jsi stál.
**
Tak chladný nese tvé jméno
plamínek svíce blikotá.
***
Čas možná vyléčí ránu
barvy polyká samota.
****
a tlukot tvého srdce ustal.
*
Slzy kanou, tiší žal
zdraví mě kámen kde jsi stál.
**
Tak chladný nese tvé jméno
plamínek svíce blikotá.
***
Čas možná vyléčí ránu
barvy polyká samota.
****
Tipů: 10
» 04.12.22
» komentářů: 2
» čteno: 141(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.12.2022 - 22:37
A také tvorba, ta léčí naši duši také. A přátelství, sdílení. A drobné malé radosti dne, když se podaří. Měj se pěkně, ať se zhojí rány duše tím i oním způsobem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tóny křídel motýlích | Následující: V barvách černých