Sebepoškozování

Opatruj se. Mám o Tebe strach.

Ano jak píše Besi měj se ráda a neubližuj si

Vždy to bude o tom,co si vytvoříš v hlavě.Zkus něco veselejšího a vyjde ti slunce.

j.m.: Máš pravdu,něco veselého ale je těžké vytvořit.Na druhou stranu vypisovat se mi taky dost pomáhá.

divoženka1: Ráda se moc nemám,ale z nejhoršího se pomalu dostávám

Rozumím tomu. Já se fackovala, až jsem měla rudé tváře. A styděla se to někomu říct. Říkala jsem si tehdy, krávo, posrala sis život, to máš za to. Pak jsem viděla na YTube Teal Swan (v Duši K s Jardou) a uviděla, že to mají i jiní a proč. Je to nedostatek sebelásky spojený s pocitem, že člověk žije nesmyslný život. Já se obětovala pro rodinu, o manželství ani nemluvě. Teď si dělám, co mě baví a je to fajn. Dokud si ubližuješ, je něco (někdo) v tvém životě špatně. Ale změnit to, to je fakt těžké. Držím palec.

kozorožka: Děkuju moc za zprávu , doufám že už ses z tohle odbobí dostala, překvapilo mě že sis v tomhle období taky procházela,je těžké najít někoho kdo má podobné problémy.
Člověk si většinou ublíží kvůli někoho.Kvuli nějakemu podstatnému důvodu, přesně jak píšeš.
Jak s tím přestávám,vypisuju se.Mit ráda se je skoro nemožné.
Taky se ráda rozdávam pro ostatní až zapomínám co vlastně chci já.Pomaham až když potřebuju pomoc já,nikdo tu není.Ale chci pomáhá i dál, třeba i zde, stojí to za ten dobrý pocit.

Můj život taky má svý šrámy, ale nevím jak, odjakživa se s tím dokážu poprat. Jsem beran a ten jde do všeho s vervou, jde proti zdi, i když vedle jsou dveře... život je jako hra, blbá nebo dobrá... a každý se s tím nějak srovnáváme... říkají mi, že prožít to, co já, to by nedali... dycky se oklepu, někdy to trvá dýl, někdy za chvilku, ale říkám si, dle rady mé babičky... všechno zlý je pro něco dobrý... časem zjistím, že fakt jo ;-)
Proto se neboj... budu ti držet palce a věřím, že časem se budeš umět oklepávat taky... dyť jsme jen jednou na světě (možná víckrát) ale tenhle život si zkazit nenecháme... můžeme se rozhlídnout kolem sebe a vidět hlavně to hezký, to vošklivý vytěsnit...
Já se děsně bojím bolesti a těžko každou snáším... proto bych si nikdy neublížila... raději se snažím zklidnit, zapnu mozek, vypnu emoce, což je někdy těžký, a řeknu si: Jsem jednou na světě, proč bych se nemohla mít ráda. A mám se ráda. I kdybych byla jediná, kdo mě bude mít rád... ale to se nestane, páč láskou k sobě přitáhneš i lidi, co tě budou mít fakt rádi.
Jujda, jsem se rozpovídala... Píšeš ze svého nitra a to je odvobozující ;-)