Zoufalá

Báseň z doby kdy jsem nevěděla kudy kam a bála se lidí a cítila se osaměle.
» autorka: Blazinekani
Ležím v posteli a brečím
Mám pocit,že na nic nestačím
Sžírá mě samota stále dál
Tak proč se ještě snažit mám

Žádný domov,ani bezpečí
Všechna bolest vtlačí se do očí
Celé roky s tím bojuju
a ty nesprávné miluju

Neumím se s tím vyrovnat
a nic v hlavě srovnat
chci konec, pročítám sebevraždy
neumím prožívat radost jako každý

Každý se odtáhne nebo se bojí
Jsem plná nenávisti,má krev se spojí
Nějak uteču, nechte mě na pokoji
Neubližujte,i když vás to uspokojí

Démoni v celé mé duši
Nikdo nic netuší
Pomozte někdo,vážně se dusím
Chci lépe žít,o to vás prosím
Tipů: 8
» 05.11.22
» komentářů: 5
» čteno: 125(8)
» posláno: 0


» 05.11.2022 - 15:57
Vítej v modrém.
» 05.11.2022 - 16:04
Ja tě taky tady vítám blazínkuani :-)
» 05.11.2022 - 16:29
Děkuju moc za přečtení básně A taky za tipy, vážím si toho
» 05.11.2022 - 17:19
Vítej, má drahá a líbám.
» 05.11.2022 - 18:14
Text jednoznačně vystihuje pocity prožívané v danou dobu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: Žiletka

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.