bouře» autor: nikdo známý |
Do trávy sněží
bílé květy višní
když vítr prudce
stromy ohýbá
a lidé běží
na svou hloupost pyšní
zpocené ruce
nikdo nelíbá...
Jako když nebe
otřásá se létem
a vzduch jen bzučí
miliony včel
ze sklepa zebe
unudění světem
a já se učím
lásce na příděl...
bílé květy višní
když vítr prudce
stromy ohýbá
a lidé běží
na svou hloupost pyšní
zpocené ruce
nikdo nelíbá...
Jako když nebe
otřásá se létem
a vzduch jen bzučí
miliony včel
ze sklepa zebe
unudění světem
a já se učím
lásce na příděl...
Tipů: 16
» 22.10.22
» komentářů: 6
» čteno: 195(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.10.2022 - 17:16
Lilith: děkuji...a gratuluji...v mnoha světech poetických webů jste jediná, kdo pochopil skutečnou podstatu...
» 05.11.2022 - 01:16
M.A.Rek: nedá! To je dar.
-bráno jedno po druhém ... jsou to jen obyčejná slova.
Ale najít je v sobě a správně poskládat - to je ten kumšt.
ale naučit ? ... To spíš koukat nahoru, sepnout ruce a šeptat .... Prosím, prosím aspoň trošku.
-bráno jedno po druhém ... jsou to jen obyčejná slova.
Ale najít je v sobě a správně poskládat - to je ten kumšt.
ale naučit ? ... To spíš koukat nahoru, sepnout ruce a šeptat .... Prosím, prosím aspoň trošku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.