~Ta krása v oblacích~

~~~~~~~~
Pár bílých oblaků
nebem pluje
když se na ně dívám
jsou jako obrázky...
jak hlava jeden vypadá
má nafouknuté tváře
druhý se mu směje
za třetím je sluneční záře.

A kousek dál...
Dva beránci se trochu chvějí
oni se něčeho bojí
asi toho mraku
na který tam za lesem
šedivý pes štěká?
Bože,to je ale strachu.
Proč je leká?

Najednou přiletěl vítr
do bílých oblaků foukal
ty na nic nečekaly
a honem si odletěly.
Všechny mraky i ty hlavy
se rozletěly,
vždyť to nejde
jen tak tu zůstat stát
my po tom modrém nebi
musíme dál putovat.

~~~~~~~
modré nebe