Květ mezi okovy

Čumím na svět ze tmy.
Okovy obrostly travou,
občas záblesk letmý.
Kde mám svou náturu dravou?

Zrcadlo věrné času
vysílá šedou a bledou.
Možná šlo uhnout lasu.
Pěšiny do nikam vedou...

Pomohly cizí uši.
Ten balvan ztratil pár deka,
trčící šutr v duši.
O trochu užší je řeka.

Něco vidím právě,
naděje nesměle kvete
mezi kovem v trávě.
Ještě se nevzdaluj, světe...