Nádobí

Počítám čísla, roky.
Neviděla jsem Tě.
Cítím muka.
Srdce dnem puká.

Pociťuji příběhy jiných lidí,
ale mé já je u pozadí.
Umyla jsem oblíbené hrnky,
jen všechno duní
bez květeny.

Je první září.
Tenkrát se Ti nechtělo do školky.
Já s kočárkem vláčela Tě,
jako kdybych Tě ukradla.
Utahaná a bez pádla.

Všechno zavál čas.
Je první září
a nevím, jak se Ti daří.

Psaní je málo.
Chci slyšet,
že slabikuješ zase slova.
Já vím pro mě jsi stále malá.

A někdy schází slova.
Je tu Tvůj hrnek
a čaj máš ráda.