Sychravo

Jsme děti poztrácené
plné strachu
a svět jak nůž
bič a výprask a trest
hledáme sladkost
cvrčci o ní vědí
je schovaná v polích
v listech spících stromů
i tmavých cestičkách
nabral bych hrnkem
a napil se s ní
nacpal do kapes
schoval do bot
ta sladkost od Boha
po kraji rozházená
bílé břízy se rozvinuly
jak básně bez písmen
tráva ví něco o věčnosti
hlína a skály se nikdy neprobudí
země nás hýčká
a někde bylo napsáno
že jsme odsouzení...