Plavba na vlnách letokruhů II - vítr

Když si strom začne namlouvat vítr
šuměním mu šeptá do koruny
nejkrásnější slova

Diváci rozsazení po větvích osik
tleskají kouzelníku
tisícem dlaní
v zelených rukavičkách

Vášní vyvrácené
řady stromů
lámou srdce

Nesou v sobě kříž
vertikálu i horizontálu
mrtvého těla

Pastýř umdlévá
pod tíhou
ztracené ovce
žíznícího lesa
s mrtvolami smrků

Na pohřbu stromu
překonávám vodu po kládě
chůzí po kmeni
se dotýkám vichřice