Tažní ptáci - elaborát z Wikipedie

o nich
» autor: umělec2
Migrace ptáků je sezónní tah ptactva.
Na cestu se vydává 20 % z více než 10 tisíc ptačích druhů.
Migrující opeřenci se nazývají tažní či stěhovaví ptáci.
Důvodem migrace je dostupnost potravy.
Migrace je většinou geneticky zafixována.
Hejna špačků mohou zahrnovat i miliony kusů.
Pelikáni, jeřábi, kormoráni, husy nebo labutě tvoří v letu formaci ve tvaru písmene V. Tato formace umožňuje jedincům po stranách snížit odpor vzduchu a tedy i množství energie nutné k letu. Odhaduje se, že ptáci takto ušetří 20–30 % energie oproti samostatnému letu. Jedincům v čele formace taková úspora neplyne, a proto se ptáci v čele často střídají.
Migrační let probíhá v různých nadmořských výškách od desítek metrů po osm kilometrů. husy indické, které pravidelně létají přes himálajské pohoří. Husy se běžně vyskytují ve výškách kolem 5000–6000 m n. m., avšak mohou létat i ve výškách přesahujících 7000 m n. m.
Někteří tažní ptáci ztrácí i polovinu své váhy
Migrace na krátkou vzdálenost je do 2 tisíc kilometrů
Břehouši rudí jsou rekordmani v nejdelším nepřetržitém migračním letu (11 dní a 12 200 km)
Vlaštovka obecná podniká migraci z Evropy do afrických, arabských a asijských tropů.
Délka trasy, kterou urazí, může jít do tisíců i desetitisíců kilometrů. Jespáci rezaví každý rok létají z hnízdišť v arktické Kanadě do zimovišť na jižním cípu Jižní Ameriky, přičemž urazí až 6500 km během jediného nepřetržitého letu. Rekordmanem v nejdelším potvrzeném nepřetržitém migračním letu je však břehouš rudý, u kterého byla naměřena migrační cesta z Aljašky na Nový Zéland dlouhá 12 200 km. Let trval 11 dní a jedinec letěl rychlostí až 89 km/h.
Vůbec nejdelší vzdálenost mezi hnízdištěm a zimovištěm ze všech zvířat každoročně překonává rybák dlouhoocasý. Rybáci hnízdí v Arktidě a zimují v antarktických oblastech. Nejedná se však o nepřetržitou migraci jako u břehouše rudého; každý migrační let trvá kolem 2–3 měsíců a rybáci během něj často zastavují na odpočinkových stanovištích, aby nabrali síly. Ptáci během přesunu mezi hnízdištěm a zimovištěm nalétají kolem 25 tisíc kilometrů. Za celý rok nalétají i přes 80 000 km.

Ojedinělá je migrace bělořitů šedých ze Severní Ameriky. Migrační trasa jedním směrem má kolem 14 500 km a bělořiti během ní urazí kolem 290 km denně. Zůstává otázkou, jak dokáže tento 25 g vážící, samostatně migrující pěvec úspěšně zdolat takto obrovskou vzdálenost, a to zvláště už v prvních měsících života.
Jedněmi z největších migrantů jsou trubkonosí. Řada trubkonosých hnízdí na jižní polokouli a migruje na tu severní.Trubkonosí s oblibou pro své lety využívají dostupné větry, takže jejich migrační trasy často nejsou přímočaré. Např. u buřňáků temných byla naměřena migrace dlouhá 64 tisíc kilometrů, protože buřňáci letěli krouživými a elipsovitými pohyby z Nového Zélandu přes Japonsko a Aljašku do Kalifornie a poté zpět na Nový Zéland
Výšková migrace
Zvláštním typem migrace je výšková migrace. Jedná se o přesun mezi hnízdišti ve vyšších polohách do níže položených zimovišť, kde je přes zimu dostatek potravy. Typickým příkladem výškových migrantů jsou kolibříci – kolem jedné čtvrtiny druhů kolibříků vykonává výškovou migraci.
Noční migrace
Většina druhů ptáků migruje v noci.
Ptáci pro navigaci využívají magnetického pole Země, olfaktorické (čichové) vnímání, vizuální prvky v terénu i polohu Slunce a hvězd. Vypadá to, že ptáci během navigace používají kombinaci všech těchto prvků, které mezi sebou porovnávají a vyhodnocují.
V Česku hnízdí desítky druhů, kteří na zimu odlétají do teplých krajin, naopak desítky druhů přilétají do Česka zazimovat. Zatímco některé český tažných ptáků táhnou pouze nepravidelně, částečně nebo výjimečně, jiné druhy táhnou do teplých krajin pravidelně K těm nejznámějším ptákům, kteří v Česku hnízdí, avšak pravidelně odlétají zimovat na jih, patří vlaštovka obecná, čáp bílý, drozd zpěvný, holub hřivnáč, skřivan polní, krutihlav obecný, čírka modrá, rákosník obecný, dudek chocholatý, rehek zahradní, rorýs obecný nebo rybák obecný. K ptákům, kteří v Česku zimují, patří mj. brkoslav severní, pěnkava jikavec, čečetka zimní, káně rousná, morčáci, hoholi, turpani, hoholka lední nebo potáplice.
Tipů: 2
» 06.08.22
» komentářů: 0
» čteno: 14(1)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: O chytré věci | Následující: Že je mi dobře

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.