Srna

Jala se pít a chtěla víc.
Horko zpívalo v nohách
a běhy brouzdaly v opuchlinách.

Les byl stínem.
Stála sama s povzdechem.

Občas slyšela rány
a dívala se v nebesa.

Její klus byl záchrana
a světem letěla.

Ach, ta rozmilá.
Má slova chytila.