Bolest na hrudi
Najednou jsou sami sobě cizí..
» autor: Henry_propper |
Odrazem vody jenž rozplynul se,
okvětním lístkem jenž upadl v zem,
posledním střípkem v zrcadle jsem,
ta noční můra jenž upadá v sen.
****
Bolest na hrudi sklíčeně svírá,
prvními paprsky těsně než svítá,
prázdnota v duši zůstane skrytá,
nezvaný host, jenž doma tě vítá.
okvětním lístkem jenž upadl v zem,
posledním střípkem v zrcadle jsem,
ta noční můra jenž upadá v sen.
****
Bolest na hrudi sklíčeně svírá,
prvními paprsky těsně než svítá,
prázdnota v duši zůstane skrytá,
nezvaný host, jenž doma tě vítá.
Tipů: 6
» 07.07.22
» komentářů: 2
» čteno: 181(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Poslední růže | Následující: Cit duše