ŠTĚSTÍ

Potkali jsme štěstí na rozcestí.
Ptalo se kampak jít,
nemuset s vlky výt
po mládí šlapat
či stáří se lekat,
doprava , a nebo vlevo,
tam kde voní čerstvé dřevo?
Orosit fialky, jeřabinám navléct korálky,
do dubu zahučet, kdy hodlá vypučet.
Jen na jedno štětí neptalo se:
jak se nosí v trávě nohy ženy bosé.
Snad proto, že i štěstí cítí stud
lásky věčné bludný kruh.
Snad proto, že tvé milé oči
dříve než štěstí do mne vkročí.
Div se srdce nerozskočí.