Vzpomínky

Já vzpomínám,
jak vozila se řepa.
Občas k nám spadla.

My sbírali jako děti ze silnice.
Byl řepánek a více.

Teď už zbouraný.
Cukrovar velký.

Oči slzí.
Pozemek pro devolpery.

Drahé vily.
Plaňany.

A z pole sjezd na dálnici.
Tam babička se dívala okenicí.

Dům už nekvoká stoletou tradicí.
Rodiče zavřeli pentlicí.
Za pár babek
vzpomínky šly hranicí.

Vznítil se duch tvořící.
Slza prošla prsty.
Osud budov velmi prostý.