Mně ubývá sil...» autor: Kozoroh1 |
Chtěl jsem vzít srdce do svých dlaní,
tobě ho opět nabídnout,
však prázdný jsem a nemám zdání,
kde ztratil jsem ho, ó, já bloud!
Sny marné moje duše snívá,
hlava již stříbrem prokvétá,
mysl má zádumčivá bývá
a tak to jde již po léta...
Vzpomínám na své dávné lásky,
prchavý úsměv ve tváři,
v zrcadle prohlížím si vrásky,
občas se lépe zadaří...
Svět proměnil se k nepoznání,
intriky, zloba rozkvetlá,
jak vyšší hru hrát, nemám zdání,
nemám sil ani na betla...
tobě ho opět nabídnout,
však prázdný jsem a nemám zdání,
kde ztratil jsem ho, ó, já bloud!
Sny marné moje duše snívá,
hlava již stříbrem prokvétá,
mysl má zádumčivá bývá
a tak to jde již po léta...
Vzpomínám na své dávné lásky,
prchavý úsměv ve tváři,
v zrcadle prohlížím si vrásky,
občas se lépe zadaří...
Svět proměnil se k nepoznání,
intriky, zloba rozkvetlá,
jak vyšší hru hrát, nemám zdání,
nemám sil ani na betla...
Tipů: 10
» 19.04.22
» komentářů: 2
» čteno: 182(6)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.04.2022 - 20:43
Raději se dívat po okolí, nejlíp v přírodě a nechat vrásky i zloduchy kdesi v mlze... ;-)
A vzpomínky jsou fajn, jsou lidi, co je nemají, to je pak smutný...
Hezky napsáno!
A vzpomínky jsou fajn, jsou lidi, co je nemají, to je pak smutný...
Hezky napsáno!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Advent je tu zpátky zas | Následující: Slzy lásky