VE SLUNCÍCH ZÁŘ

Srdce Tvé já něhou svou konejším
když verše mé píšu Ti znenadání
do sbírek básnických
které jsem Ti dal pod polštář.

Nocí rozkvetlou?
Ty jako Anděl křídly hladíš?
Čeho se dotknout nejde?

Tohle jsem si vždy přál
v okamžiku pravd o životě
který stojí za to žít
pod oblohou když vedle sebe
jen a jen Tebe mám.

Teď nebo zítra právě tady
spolu v trávě spíme
měsíc nad námi
svědkem je nám
po tisící zas.




3.4.2022 0:54