Emoce

Mít je komu dát
V obavách strachu
je neskrývat.
Poznat víc než jev vztek
svěřit se, žít, pozat celý svět.

Dovolit emoce ,
srdce otevřít.
Tak jak chtěl básník
moci vše říct.

Ale co na tom záleží,
Už víno teplá, káva chladne.
Psí oči koukají z tmy.
proč si přát plnit jiným sny.

Dým cigaret, co voní jiným z úst
tak dovolil jsem si cele růst
Být otevřený skoro všemu
Poznat , pochopit tu změnu.

Kafe je studené, ale dá se pít
sex není je důvod být.
Je za tim vic, avšak kdo to pochopí.
Pak za hrdlo láhev uchopí.

Dno, leskne se v láhvi
jo, na dno jsme skoro sáhli
Je teplé a měkké
Ztvrdne až zítra .

Možná
mé zrcadlo nitra
Zitra mi postavíš tiše zeď
Pak sobě sám, do skla se podívám

Pak zmizí obraz i stin
Vzpominka jal ohně dým.
A cigaretu v ruce.
Sedíc na skále, blbý šprým.