Tajemné „Zet“

Co jen v tom může vězet?
Na vozech si je vozí, snad myslí si,
že jsou bozi, a zatím nemyslí a neví nic,
snad alespoň ví, proč vozí na vozech
to tajemné zet.

Ne, nechci na to příliš sázet,
přes tu agresivní jízdu a časté karamboly
jež je bolí, v terénu bloudění ještě kluků,
ne, asi to nebude symbol „začátečník“,
to tajemné zet.

Mladším začíná již docházet
kde viděli ten ostrý symbol zloby,
na tebe mdloby v příbězích z Bradavic,
vypadá jako blesk, to znamení pána Zla,
to tajemné zet.

Vzpomínky tak nechat zmizet
přejí si ti nejstarší, ti ještě pamatují
ten dvojitý blesk na přilbách a vozech,
to zalomené dvojité es co vypadá
jak dvojité zet.

Zem jarem začíná se probouzet,
přijeli v noci, tehdy s pruhy, dnes se zet,
a se soudruhy opět v čele místo v cele,
už vzpomínám na to slovo – Zachvátčik –
znamená to zet!