Potůček

Přijde únava a piji.
I sny hřejí mezi stíny
a s kalem se nepojí.

Vidím stromy
a duši něžně budí.
Aréna ptáků
volá zemi píseň díků.

Jsem ohnutá, a přesto piji.
Duši naplňuji.
Pak vteču do řeky.
Svět nebude obručí.

Tak teču dál.
Voda dá sílu
a moře zvuk katedrál.

Jen slov pár.
Přešla jsem práh
a teču i přes svár.
Kdo má rád vodu,
zakryje i žal.
Tisíckrát.

Stěna je svislá
a má hráz.
Potůček něžně mluví.
Hladí i v křoví.

Kat nepije krev Tvojí.
I v moru lidé přežijí.
Jsoucno je nadějí.