"Zpěv mořských koníků" (návraty)

Jemně, jen zpočátku jakoby náhodou,
úsměvy nesmělé, rtů doteky, zázračné zrození.

Co přijít má, blíží se, dychtivost nezvládneš,
pak poddáš se osudu, s úlevou za víčky, koitu plození.

Ležíce v objetí, letíme k oblakům,
dlouze a nechtěně třesou se kolena.

Co nedá se zastavit,
a nevíš co udělat a co to vše znamená,

když na konci duhy, se poznání probudí.

I když s‘ v to nedoufal, stejně tě dožene
v zrníčcích údivu, duhových kamínků.

Na pláži postele,
zpěv mořských koníků





*