Propast

» autor: Protos1182
V propasti stojím, nad propastí
Pod nohama praská suché chrasí.
Na stěně smyčka stále visí
Visí dál, něž byla kdysi.

Život je boj o touhu být
moci o něčem s někým snít.
V nouzi ho pevně podepřít
moci se svěřit, moci žít.

Svěřim se málokomu
a není z mého domu.
Pak na vše dlouho čekám
skrz mlhu se na svět koukám.

A hledám co jsem neměl
a po čem toužím uvnitř.
Snad se i dočkám
než zbude ze mě kříž.

Pak co duše toulavá
budu to prostě hledat dál.
Pomáhat druhým
A nebýt tak pořád sám

L_|
Tipů: 6
» 27.01.22
» komentářů: 2
» čteno: 212(5)
» posláno: 0


» 27.01.2022 - 12:32
JÁ TOBĚ KAMARÁDE RADOSNÉ DNY PŘEJI,
VŽDYŤ NENÍ TO TAK , ŽE ŽENY JENOM HŘEJÍ.
POSÍLÁM TI TAKY PIZZU Z LÁSKY,
VŽDYŤ NEJEN ŠIKMO NAROSTLI NÁM VRÁSKY.
AŤ JE ZASE TROCHU LÉPE, A PŘÁTELSTVÍ HEZKY KVETE.
» 27.01.2022 - 12:53
tajemství přírody:
Za báseň děkuji tak vřele
Trochu mě mé nitro sere.

Je v něm guláš , zelňačka
Nebude to omáčka.

Nejen šikmé ale vrásky
Každý hleda kousek lasky.

Tvarohovou buchtu z rohu
V klidu přežít do důchodu

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Paní... | Následující: Vůně

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.