POSED

Na posedu v lese, to se zítřkem nese.
Pro myslivce je to chleba, strážit, hlídat kance děda.
Nejlepšího mezi všemi, nemůže být zastřelený.
Učí svoje děti mladé, chroupat doubky ještě ranné.
A vyhýbat se pasece , kde flinta míří na plece.
Je to zvláštní způsob lásky, když myslivec vzdá se sázky
a místo masa do guláše zachutná mu vtipná kaše.
Les nás občas obdaří, co člověku se nedaří:
hlídat svoje pevné zdraví.
Na posedu se pak praví:
To je zázrak přírody, netrefím se - ani po druhý.