Schází mě

Sedím před prázdnou čtvrtkou.
Je bílá a pevná.
Já Sněhurka.
Všeho plná.

Zima uvnitř.
Samota a světe drž.
Nesu si svůj kříž.

Umění má duši.
Tam to citu sluší.
Dálka je blízká.
Slza o papír tříská.

Možná zítra.
Ruka se zvedá.
Pár tahů dá.
Hlava padá.

Osud lano motá.
Přehazuje nohy.
Kočka okatá.
Slova místo květů
a dělím se i o poslední větu.

Jsem uhaslá
a vše přes deváté pletu.
Nehraji na trumpetu.
Snažím se a jdu do podřepu.