Vyznání slunci

Malování slovy 2022.
» autorka: Besinka
Jako malá já malovala slunce.
Něžně i hladce.

U každého obrázku.
Neznala přetvářku.

Instinkt dítěte.
Vy víte.

Přerostla jsem
a pořád ho obdivuji.

Méně maluji,
ale v oáze listuji.

Slunce je nadějí.
Paprsky zahřejí.

Zima se odkládá.
Teplo jde do chléva.

Babičko, podojila jsem.
Práce hotová.
Kravička mě lízala.
Nová Ves vzpomíná.
Tipů: 11
» 22.01.22
» komentářů: 6
» čteno: 355(10)
» posláno: 0


» 23.01.2022 - 13:10
1
Moc hezké.
» 23.01.2022 - 13:23
1
Koala:
Děkuji moc. Vzpomínala jsem při ní na babičku, která mi dala do života hodně, obzvláště lásku ke kravičkám.
» 23.01.2022 - 16:17
1
Než slunce zapadne
rozhlédne se
po městě,zahradě i po cestě,
jezero políbí zahrady pohladí
posledním paprskem
i růže pozlatí....
» 23.01.2022 - 16:44
1
Květka Š.:
Děkuji, Květuško. Ty máš hodné srdíčko.
» 14.10.2025 - 08:39
Nádherná vzpomínková básnička.
» 14.10.2025 - 16:00
Radost: Děkuji mockrát

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Lásce | Následující: Zima

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku