ZA DRAHÉ ŽENY BYJI SE

Milenky, stařenky i poupátka plachá,
mužům o nás se jenom tlachá.
Netuší, nevěří, co je tu k nevíře,
že žena nechce mít mužíčka za zvíře.
Za srdce ještě tlukoucí, za dětský smích,
byjeme se statečně i třeba samotné, prosty jich.
Sotva se otuží sluneční paprsky a příjde 1. Máj,
děvčátka rozumná se na útěk daj.
A těm do štěstí přeci jen uvízlo v srdci,
nikterak nepřejem: Ať poznají jací jsou milenci vlci.
Pro vás, něžná stvoření , píší se básně,
však život nebohý škubal nám dásně.
Za sílu života a lásku v nás,
málokdo vykoupí zlámaný vaz.
Přeji vám laskavá sluníčka zborcené něhy,
ať pro vás rozkvetou potoků břehy.
Přeji vám stébelka pšeničných klasů,
ať vaše ženskost dočká se příznivých časů.