Stočtyřiapadesátý

(Dva volné překlady a úpravy posledního sonetu Williama Shakespeara)



Usnul Amor sebou sám znaven a rozpálen
u ohně, jenž do srdce cejch vypaluje mu,
přitančil panen houf krásných, očí jako len,
a ta z nich nejkrásnější sklonila se k němu.

Amora žár nabrala dívka do dlaní svých,
žár, jímž nejeden houf srdcí byl kdy zmámen,
a tak generál, ten, co touhou plál jako vích,
té noci ve spánku byl od žáru odzbrojen.

Jeho žár uhasila panna v chladné lázni,
a lázeň plamenem lásky se vroucí stala,
od lásky varu zřídlo léčivým tónem zní,
očistnou koupel nám panna do vínku dala.

Jaký to div, že lásky dar vodě žár dal,
však chladný proud vychladnout lásku nenechal…

~~~

Satyr, ten bůžek lásky usnul, tvrdě spí,
však jeho svíce lásky šat nadzvedává
roj víl, jenž přitančil, oči klopí, co zří,
jen jedna do dlaní ji vzít se nezdráhá.

Ve vlastním žáru s žárem si nymfa hraje
s horkým plamencem, jenž pálil již tolik žen,
teď generál vášně vlastním ohněm taje,
té noci ve spánku byl nymfou odzbrojen.

V chladivou studánku víla svíci noří,
studánka ve vřídlo hřejivé se mění,
v lázeň očistnou od všech lásky příkoří,
ve které v lásky varu i krev se pění.

Ve zřídlu láskou vřelém i mnich jinak káže,
ani voda chladná ten žár zchladit nedokáže.

~~~

Originál:
The little Love-god lying once asleep,
Laid by his side his heart-inflaming brand,
Whilst many nymphs that vowed chaste life to keep
Came tripping by; but in her maiden hand
The fairest votary took up that fire
Which many legions of true hearts had warmed;
And so the General of hot desire
Was, sleeping, by a virgin hand disarmed.
This brand she quenched in a cool well by,
Which from Love‘s fire took heat perpetual,
Growing a bath and healthful remedy,
For men diseased; but I, my mistress‘ thrall,
Came there for cure and this by that I prove,
Love‘s fire heats water, water cools not love.