KYTARA

PO TVÁŘI DÍVKY STÉKÁ SLZA.
TŘPYTÍ SE JAK MRAZIVÁ LUNA.
SNAD PRO SLŮVKA DRZÁ,
JICHŽ MĚLA BÝT TUNA,
ĎÁBEL CHTĚL ZAHRÁT SI,
VŠAK SCHÁZELA STRUNA.
SNAD PRO ÚSMĚV SVOBODY NEBYLA K MÁNÍ,
JAK DÍVKA STYDLIVÁ,
CO ŽIVOT BRÁNÍ.
ŽIVOT JE KYTARA V MÝCH RUKOU.
ŽIVOT JE RADOST , JENŽ NESMÍ BÝT MUKOU.
JEN ČASTO STRUNA SCHÁZÍ,
A TO I TA , PRO KTEROU JSME SI TAK DRAZÍ.
TAK SNAD I BEZ HMATU, BEZE STOP,
ZBYDE DOST KRÁSNÝCH SLOV,
JAK ŘÍCI TI: MÁM TĚ RÁDA.