Nahodile

Jsi má navěky
povídám obrazu
panně Marii
a nasedám na lanovku
která vede
z okna do hlubin
země
tulipány rostou
na podzimních cestách
popeláři tančí
na kamínkách
průvan v ulici
kdysi zbarvil jejich osud
bez nich by jsme
zabloudili
až pořádkumilovní
ořežou stromy
sluneční brýle žen
budou mile lhát
nebudu chtít tajemství
zvědavost je loďka
ve slepých
ramenech Amazonie
herečky konejší
rány světa
a prkna co znamenají
svět
nejsou pro mne...