Světlo a stín

Utopen v černé
po světle šmátrám
věci malicherné
mě ničí, tak chátrám.

Chátrám už dlouho
cítím to v kostech
stále hnán touhou
po souvislostech.
_________
Oslepen světlem
hledám si stín
ve věku odkvetlém
jak na to, už vím.

No a tak skáču
jak instinkt mi radí
směju se, pláču
v náhodném pořadí.

_________
Ze tmy do světla
a zpátky do stínu
jdu sám na kraj pekla
v klaunově kostýmu.

Přes oči pásku
klobouk a škrabošku
prodávám lásku
svou jedinou položku.
___________

Mám rohy od ďábla
a křídla od anděla
tvář má vyzáblá
si z toho nic nedělá.

Na kraji černé
se do světla vrhám
kde věci titěrné
na kousíčky trhám.