Sucho

Jsem vyschlá jako zem.
Prahnu po vláze den co den.
Sním o dálce.
O místě, kde je blaze.
Dýchám smog i saze.
Popílek lechtá skrze.
V sobě exploze.

Praha je mi domovem.
Slzy proudí potokem.
Hra na absolutno není.
Zůstalo bloumání.
Ulice jsou umění.
Zůstávám stát
a přestávám se bát.

Jednou přijde
a bude vše tát.
Karty začnou zapadat.
Počítám domovní znamení.
Smutno mi není.
Architektura mluví.

Nade mnou bdí.
Rozptýlí.
Mám křídla motýlí
a přání od víly.

Stesky ustanou po chvíli.
Myslí přejde i doutnání.
Mateřské město
dá těsto.
Stigmata procitly.