Den

Rodí se oblaka.
Oči se mhouří.
Nálada se plouží.
Už ani neřeším,
jak žije se za louží.
Spánek měl dovolenou.

Procházím Prahou.
Je milá a není těsná.
Náladu tiší.
Jsem křehká.
Je teplo na prosinec
a tak jdu na mazanec.

Krásné dopoledne.
Čekám na poledne.
Třeba slunce padne.

Oči vykoukané
a tělo unavené.
Snad přijdou dobré zprávy
a zázrak se stane.
Prosím a lítost padne.