Pastelky

Dítě se dívá mezi listy.
Samota není.
Pastelky jsou na hraní.
Čtvrtka a dech havraní.
A pak i pero z nebe
pozdrav dalo a pochovalo.

Školačka dává barvy,
miluje larvy
a taví kry.
Má úsměv příjemný.
Přeci maluje
a tah barev zní.

Zralá žena drží pastelky.
Nehraje škatulky.
Maluje slunce,
i pro toho, kdo nechce.
Jsou vánoce
a mluví křehce.

Až čas šedivý,
po čase se zastaví.
Ohlédne se v čase.

Milovala přece.
Také jste to cítily?
Hvězdy ví
a motýl z ní
den ve tmě rozsvítí.

Dějství jste vy.
Lidství kořeny.