NA ZEMI

18. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; KAMENY ILUZÍ. (2020)
» autor: West
Stalo se toho málo?
Už nemám o čem psát?

Zase Tě objímá někdo jiný
já vytlačený z davu zvracím
své srdce rvoucí se
v pokorné marnosti

křičíš a neposloucháš
mé volání z moří
že zůstal jsem na útesu
v rytmech smrti.

Mám se sám rozhodnout?
Budu křičet ve štěstí?

Na kusy trhají mě střepy
Tvého hlasu co mi říká. Blázne!
Prosím o poslední šanci
přibývá Ti černá pod očima.

Jsi moje tělo
já Tvé všechno
o čemž dávno nevíš
myšlenky mé pohřbíváš.




27.5.2020 19:39
Tipů: 4
» 18.11.21
» komentářů: 2
» čteno: 219(4)
» posláno: 0


» 18.11.2021 - 12:44
Citlivé. Upřímné a bolestné.
» 18.11.2021 - 13:41
Besinka: Ahoj, Jíťo. Jj, taková je Lukynova poezie.
Moc Ti děkuji za Tvůj čas a komentář.


VE SLUNCÍCH ZÁŘ


Srdce Tvé já něhou svou konejším
když verše mé píšu Ti znanadání
do sbírek básnických
které jsem Ti dal pod polštář.

Nocí rozkvetlou?
Ty jako Anděl křídly hladíš?
Čeho se dotknout nejde?

Tohle jsem si vždy přál
v okamžiku prav o životě
který stojí za to žít
pod oblohou když vedle sebe
jen a jen Tebe mám.

Teď nebo zítra právě tady
spolu v trávě spíme
měsíc nad námi
svědkem je nám zas.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ZKŘÍŽÍM SVÉ SNY | Následující: CHCEME ČISTOTU SNŮ

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.