Změna

Doufám že ta chvíle nebyla poslední
Ale některé věci se už asi nikdy nezmění
Jsem obklíčený snem o nás dvou
Svírán jako lis neovladatelnou touhou

Prý zadrž dech ještě chvíli ale dusím se
Dát ti víc času ale uvnitř rozpadám se
Na ostré kusy jako váza která ti spadla
Hlasitý zvuk jako křik když jsem sám doma

Každá růže má trn ale ty jsi jako ostnatý drát
Krásná jsi ale na to mé srdce spácháš atentát
Zamotaný v pocitech utíkám si pro tebe
Růžové brýle na očích, nevidím že ničíš mě

Zlomený i přes to že jsem to tolikrát zažil
Naděje, to zoufalé slovo bych teď spálil
Náznak a já se toho chytím jak tvé ruky
Takže pevně a nechci tě pustit nikdy

Ale už mám dost, už dost toho divadla
Usínám a pomalu mě opouští ta představa
Vidět tě je vzácné jako najít tajný poklad
Šance už došly, nesmím tomu dát odklad

Pošlu ti zprávu, slzy píší na displej ta slova
Píší tak rychle, nestíhám číst, bojím se rána
Stojím tu konci a vzpomínám na začátek
Nechci ale musím se vzdát těch vzpomínek